Moje setkání

Zdeněk Svěrák, Václav Kotek- autogramiáda

21. dubna 2012 v 9:22 | Miri
Milí přátelé sběratelé i nesběratelé,
ze všeho nejdříve se vám musím omluvit za neaktivitu blogu. Nejde o to, že bych na blogování neměla chuť, ale spíš o to, že musim makat ve škole. V úterý 24.4. dělám příjímačky na gympl, v pondělí jsem měla dělat příjímačky na jinej gympl, ale ta mě vzali už na průměr a za anglickou olympiádu, takže jsem asi makala až moc :D Navíc já půjdu nejspíš na ten gympl, kde jsem už přijatá, na ten druhej se ale stejně musim dostat, protože mi za to mamka slíbila, že mi koupí notebook. Jinak slibuju, že až budu mít klid, že jsem se dostala, blog se opět rozjede.

A teď už ke slibované autogramiádě. Tuhle středu, t.j. 18.4. jsem vyrazila do Paláce knih Luxor na křest knihy Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana, na kterém byli přítomni i 2 zástupci Divadla JC. Kniha je průvodce, který má fanoušky Cimrmana provést po všemožných nábřežích, ulicích, domech a dalších místech, která jsou pojmenována po Cimrmanovi, nebo je na nich alespoň nějaká stopa po něm. Když jsem tam přišla, byla jsem celkem překvapená, protože všichni, co tam čekali frontu na podpis, drželi v ruce knížku, nikdo neměl fotku nebo kartičku. Měla jsem s sebou ještě nějaké dárkové poukazy na knihy do Luxoru, tak jsem přemýšlela, jestli si ji nemám taky koupit, ale zas tak velký fanoušek Cimrmana nejsem, navíc některé jejich hry mi přijdou fakt ujeté, ale některé se mi líbily. Takže jsem se do fronty postavila s kartičkama a v pohodě mi je podepsali, ani ta organizátorka za nakladatelství neměla kecy, ať si jdu koupit knížku.
Více+ společné fotky v Celém článku → → → → → → → → → → → ↓↓↓↓

Osobně: M. Šteindler a N. Moravcová

9. června 2011 v 21:16 | Miri
Dnes jsemneměla moc času, ale odpoledne jsem se rozhodla se stavit na autogramiádě, tentokrát se křtila knížka V peřině, která byla napsána podle stejnojmenného filmu. Bohužel dorazili jiní adepti než byli ohlášení, ale vůbec nevadí. První, koho jsem na autogramiádě zaregistrovala byl český herec a režisér Milan Šteindler. Podpis mám na kartičce a po skončení autogramiády jsem si na něj počkala, abych měla aj společnou fotku. Při focení se nabídl, že jí vyfotí sám, proto tam má napřaženou ruku. Tady je fotka:

A druhou osobností na autogramiádě byla mladá herečka Nikol Moravcová, která ve filmu V peřině také hrála. S ní se lidé fotili už při autogramiádě, tak jsem toho také využila. Vyfotila nás paní stojící ve frontě na podpisy za mnou. Nikol to strašně slušelo, měla na sobě oranžové šaty a z vlasů spletený copánek z pravé strany.
Autogramy přidám v dalších článcích, přednastavím na další dny i s autogramy z minulé autogramiády, které jsem ještě nepřidala všechny.

Autogramiáda Luxor 30.5.11

30. května 2011 v 18:54 | Miri
Ze všeho nejdříve se musím omluvit za to, že o mě v poslední době moc nevíte, na blog moc nechodím, ale teď se vám to pokusím vynahradit :). Jak už nadpis napovídá, byla jsem dnes na autogramiádě v knihkupectví Luxor. Původně bylo ohlášeno více hostů, přišlo jich míň, ale to vůbec nevadí. Na autogramiádě byli : Oldřich Vízner, Luděk Munzar, Lucka Vondráčková, Jiří Langmajer, Bára Hrzánová, Jiří Dvořák a Stanislav Zindulka. Když jsem dorazila (5 minut po začátku akce) už bylo u baru kde seděl pan Langmajer fronta a na Báru Hrzánovou také. Tak jsem se postavila do fronty na pana Langmajera, ale než se na mě dostala řada, nakladatel CDček, díky kterým se to vlastně konalo ohlásil že se mají osobnosti přesunout ke stolkům, takže jsem Jiřího Langmaijera nestihla. Doufala jsem, že to stihnu po konci přípitku, ale už během něj musela odejít Bára Hrzánová na natáčení a Jiří Langmajer odešel hned po ní. Tak jsem se pak alespoň zařadila do fronty k panu Munzarovi, pro kterého jsem si přichystala krásnou ateliérovou fotku. Když jsem ho měla už podepsaného, rozhodla jsem se jít k Lucce Vondráčkové, která měla s sebou své podpis karty. Při podepisování jsem se pokusila o společnou autofotku, ale asi víte, jak to dopadá, když nevidíte na displej- já tam vypadám jak idiot , jsem o půl metru blíž k objektivu než Lucka a je kapanék mázlá. Ve Photofiltru se mi to podařilo trochu napravit, takže ji sem přidávám zmenšenou. Po setkání s Luckou jsem šla hledat pana Víznera, kterému jsem už jednou neúspěšně psala. Seděl u stolu v kavárničce a měl okolo sebe vnoučata. Tam jsem zažila docela veliký šok- jedna slečna přede mnou mu řekla aby jí tam napsal- Milá Alenko, rád jsem tě potkal, Oldřich Vízner a aby jí tam namaloval slona a kytičku. Já bych asi takovou drzost něměla. Když se mi konečně podepal, jako jediný mi napsal věnování :). Pak jsem teprve šla za panem Zindulkou, ale protože jeho podepsaného už mám, šla jsem se jen vyfotit. Byl strašně milý a asi na mě nejvíc zapůsobil. Fotku s panem Zindulkou vyfotila jedna laskavá paní stojící za mnou, takže vypadá jakš takžm, ale ja na ní jsem stejně jak idiot. Bylo (a pořád je) příšerný vedro, takže jsem tam rudá jak rajče. Članky s autogramy čekejte v blízských dnech, dnes přidávám Společnou fotku s panem Zindulkou. Opakuji, vypadám tam hrozně.

Setkání- Pavlína Filipovská a další

16. listopadu 2010 v 18:14 | Miri
Tak dneska jsem náhodně odchytila Pavlínu Filipovskou a další zpěváky, viz. níže :-)  Šla jsem si do knihkupectví, do Luxoru pro nějakou novou Agathu a co to mé oči nevidí, u podepisovacího stolečku sedí Pavlína Filipovská, vedle ní ještě Karel Štědrý, Yvetta Simonová a Yvonne Přenosilová. Protože jsem u sebe jako na potvoru zravna neměla kartičky, rozhodla jsem se že si tam pár koupím, u dopisních papírů je mají, byly ovšem drahý jak čert. Musela jsem koupit celej pakl, kde jich bylo 20 a vyhodila jsem hned stovku z peněženky. Pak jsem si je všechny nechala podepsat a paní Filipovské jsem řekla, že možná znala mého dědu, jelikož taky dělal do muziky. Ona samozřejmě že jo a tak jsme prohodili pár milých slov. Společné fotky nejsou, protože se zaprvé nerada fotím a u sebe jsem neměla ani foťák. Autogramy, které jsem získala tu postupně přidám :-)

Setkání s Lubou Skořepovou

20. června 2010 v 18:50 | Miri

Tak toto setkání vzniklo tak trochu zvláštně. Jednou jsem se totiž doslechla, že paní Skořepová má chaloupku nedaleko od nás. To je už asi rok zpátky, a tím i začalo moje pátrání. Nakonec jsem se rozhodla že jí pošlu e-mail a zeptám se jí, jestli by jí bylo možné navštívit a kdy. Odepsala mi jakási její asistentka, která jí vyřizuje web, ale podepsala se tam jménem paní Skořepové. Napsala mi že tam tento víkend bude a ať přijedu. V tu chvíli jsem ale ještě netušila, kdo ten mail napsal a žila jsem v domění, že ho psala paní Skořepová. Napsala mi, ať se jí ozvu na mobil a její číslo. Tak jsem jí v Sobotu ráno zavolala (ach jaká byla tréma...), jestli se za ní můžu zastavit, ale paní Skořepová byla dosti zaskočená a říkala že o ničem nic neví, že je v Praze ale že by potřebovala na tu chaloupku dovézt. Tak jsme se nakonec domluvili a když jsme vyjí žděli tak jsme ji nabrali. Upřímně řečeno byla snad nejslavnější spolujezdkyní v našem autě :-). Byla moc milá a s mamkou si docela padli do oka. Když jsme dorazili, napřed nás navigovala k její chaloupce. Trochu jsme pak poklábosili a jeli na naší chatu (už bez ní). Tím moje dobrodružství však nekončí, protože dnes jsme ji vezly ještě domů. :-). Ještě před tím než jsme vyjeli jsme udělali společnou fotku. Pak jsme jí ,,vyložili" u jejího domu a podepsala mi fotky. Ještě nám za to, že jsme ji dovezly dala svojí nejnovější knížku Tajemné síly přírody, kterou jsme si samozřejmě také nechali podepsat. Ještě jsme se domluvili že ji příští týden opět dovezeme, takže s ní budeme udržovat kontakt. :-).

Luba Skořepová

Luba Skořepová
Společné foto Luba Skořepová

Jan Svěrák- křest knížky Kuky se vrací

15. června 2010 v 11:07 | Miri
Dne 10. června 2010 se v pražském knihkupectví palác knih Luxor uskutečnil křest nové knížky k filmu Kuky se vrací. Dozvěděla jsem se to od jedné paní sousedky a tak jsem tam běžěla :-).
  Knížku pokřtil sám Kuky, teda za pomoci pana Svěráka. Po křestu byla autogramiáda. Knížku jsem si koupila. Na podepisování byla docela dlohá fronta a když se na nás po asi půl hodině dostala řada, byly jsme štěstim bez sebe. Když jsem pana Svěráka poprosila, jestli se s ním můžu vyfotit, hned si poposednul o židli dál abych si mohla k němu sednout. Pak nás mamka nacvakala do foťáčku a on se mi podepsal do knížky, i s věnováním.

Fotky:
Společná fotka Jan Svěrák
Kuky
 
 

Reklama